Tři měsíce utekly jako voda a my jsme zpátky doma v Česku z našeho Erasmu v Barceloně. Neskutečně si vážíme příležitosti, kterou jsme dostaly, a jsme za ni velmi vděčné. Na tyto tři měsíce budeme ještě dlouho vzpomínat.
Budeme pamatovat na práci v domově pro seniory, kde jsme mohly každý den zlepšovat náladu klientům – a někdy i oni nám. I přes jazykovou bariéru jsme si s nimi povídaly, trávily čas při různých aktivitách a sledovaly, jak je to baví, smějí se a jsou tam rádi. Podávaly jsme stravu těm, kteří potřebovali pomoc, a mohly jsme být těmi, kdo jim ji poskytne. Dostaly jsme se také k převazům, u kterých jsme asistovaly. Povídaly jsme si s personálem, často přes překladač, ale i to se počítá. Dozvěděly jsme se spoustu nových informací a získaly cenné zkušenosti.
Potkaly jsme i další studentky – holky z Opavy a z Českých Budějovic, ale také praktikanty ze Španělska, kteří tam byli s námi. Barcelona je nádherné město, na každém rohu je něco k vidění a nabízí nespočet krásných památek. Španělsko nám dalo mnoho krásných zážitků.
Hlavně jsme si ale uvědomily, jak rády jsme za to, že jsme z Česka. Vážíme si toho. Uvědomily jsme si také, jak moc jsme vděčné za své rodiny a za to, že jim můžeme být nablízku. Tento Erasmus nám dal opravdu hodně, jsme za něj neskutečně vděčné. Ale nebudeme vám lhát – doma je doma.
Vendula Macíková, absolventka oboru Praktická sestra, Petra Foltýnková, studentka oboru DVS 1. ročník Prezentace Erasmus+pdf1 MBpřed 25 dny
V termínu 16. 11. – 6. 12. 2025 se osm žákyň třídy 4.B oboru
Praktická sestra zúčastnilo třítýdenní odborné stáže v rámci
projektu Erasmus+ v Maďarsku, konkrétně v Budapešti. Odborná praxe
probíhala v domově pro seniory Bánk Bán utca, kde jsme měly možnost
získat cenné profesní i osobní zkušenosti. 
Hned první den jsme nastoupily na praxi. Přestože jsme měly obavy
z jazykové bariéry a nejistotu, zda se dokážeme dorozumět s personálem,
zvládly jsme vše nad očekávání dobře. Domov pro seniory nás velmi mile
přijal a jak personál, tak i klienti nám byli po celou dobu velkou oporou.
Byly jsme rozděleny do tří skupin podle
jednotlivých oddělení. Julča a Evel začínaly na mužském oddělení,
Klárka, Ilča a Anička pracovaly na ženském oddělení a poslední skupinu
tvořily Krista, Evča a Bea, které působily na oddělení pacientů
s Alzheimerovou chorobou. Každý týden jsme se na odděleních střídaly,
díky čemuž jsme získaly komplexní přehled o péči s různými skupinami
klientů. V rámci odborné praxe jsme si procvičily a rozšířily dovednosti
v oblasti ošetřovatelské péče – hygienu klientů, přebalování,
krmení, stlaní lůžek, podávání léků, aplikaci inzulinu a
antikoagulancií, měření glykémie a fyziologických funkcí, ale také
aktivizaci seniorů a komunikaci s nimi. První týden utekl velmi rychle a
loučily jsme se s naším pedagogickým doprovodem Mgr. Marií Nedbálkovou.
I přesto, že s námi fyzicky nebyla po celou dobu stáže, každé ráno
nás povzbudila milou zprávou, dodávala nám pozitivní energii a podporu, za
což jí patří velké poděkování. Druhý týden byl už o něco
jednodušší. Zvykly jsme si na chod oddělení, osvojily si několik
základních maďarských slovíček, ale brzy jsme zjistily, že
dorozumívání nebude vždy snadné. Často jsme si proto pomáhaly „rukama
nohama“ a největším pomocníkem se stal překladač.

Ve volném čase jsme měly možnost poznat krásy Budapešti. Navštívily jsme vánoční trhy, Rybářskou baštu, vyhlídku Citadela, Velkou tržnici, rozsvícený Parlament a také památník Boty na nábřeží Dunaje, který připomíná oběti holokaustu během druhé světové války. Svou návštěvou nás potěšila také Mgr. Olga Králíková, která nám dodala energii a motivaci do posledního týdne stáže. Třetí, a zároveň poslední týden, byl pro náš tým náročný – část skupiny onemocněla virózou. Na praxi však statečně vydržely ty nejsilnější, naše „tři mušketýrky“, které se nejen postaraly o klienty, ale zvládly i podporu nemocného zbytku týmu. Pátek patřil rozloučení. Předaly jsme drobné dárky, společně jsme vzpomínaly na všechny zážitky a loučily se s personálem i klienty. Zatímco první týden se nám rozloučení zdálo jako maličkost, ten třetí už byl mnohem těžší. Vytvořily jsme si totiž silné vztahy s personálem i klienty. Na chvíli jsme se stali jednou velkou rodinou. Tato stáž pro nás byla nejen odborným přínosem, ale také obrovskou životní zkušeností, která nás posunula profesně i lidsky. Za možnost zúčastnit se projektu Erasmus+ jsme velmi vděčné a budeme na něj dlouho s radostí vzpomínat.
Za všechny účastnice Ila Bia a Klára Fleischmannová 
V rámci programu Erasmus+ jsme měly možnost zúčastnit se třítýdenní
stáže, která se konala od 5.10.- 24.10. 2025 v Bratislavě. Pro nás
všechny byla velmi přínosná a inspirativní. Celkem nás bylo 8 studentek,
čtyři z nás absolvovaly praxi v domově pro seniory OHEL David –
sociální služby pro seniory, určeného především přeživším holocaustu
a členům židovské náboženské obce a čtyři v nemocnici ŠNOP –
specializovaná nemocnice pro ortopedickou protetiku. 
Během pobytu jsme měly možnost nahlédnout do slovenského zdravotnictví a
sociální péče z jiné perspektivy a porovnat je s prostředím, na které
jsme zvyklé v České republice. Uvědomily jsme si, že ačkoliv jsou naše
systémy velmi podobné, existují mezi nimi určité rozdíly – ať už
v organizaci práce, komunikaci s pacienty nebo v přístupu
k ošetřování. Tyto rozdíly pro nás byly cennou zkušeností, která nám
umožnila rozšířit si odborné znalosti i osobní rozhled.
V domově pro seniory Ohel David jsme se věnovaly každodenní péči
o klienty, aplikaci inzulínu, odběrům glykémie, hygieně, doprovodu
i volnočasovým aktivitám. Poznaly jsme specifika péče v zařízení
s židovskou kulturou a tradicí. Také jsme měly příležitost být
součástí některých svátků a tradic. 
Spolužačky působící v nemocnici ŠNOP se seznámily s provozem
ortopedické a rehabilitační péče, vykonávaly praktické činnosti např.
aplikace plynových injekcí, měření EKG, asistence u převazu aj. 
Kromě samotné praxe jsme měly možnost poznat Bratislavu – její historii,
kulturu i atmosféru. Navštívily jsme Slavín, Bratislavský hrad, radnici
i prezidentský palác. První víkend jsme podnikly výlet lodí po Dunaji
na hrad Děvín. Volné chvíle jsme využívaly k procházkám po centru,
které přispěly k dobré náladě a utužení našeho kolektivu. 
Celkově byla tato stáž pro nás všechny velmi obohacující. Získaly jsme
nové zkušenosti, poznaly jiný způsob práce, navázaly kontakty a hlavně si
ověřily, že práce ve zdravotnictví má smysl napříč hranicemi. Děkujeme
škole a programu Erasmus+ za tuto možnost a všem, kteří se na organizaci
stáže podíleli.
Renáta Valentíková, 3.A 