Ve dnech 6. – 12. dubna 2025 jsme se dvě vyučující odborných
předmětů zúčastnily profesní stáže typu job shadowing programu Erasmus+
na zdravotnické škole Björknäsgymnasiet ve švédském Bodenu. V rámci
mobility jsme měly možnost nahlédnout do systému vzdělávání zdravotních
sester ve Švédsku a získat cenné poznatky pro naši pedagogickou praxi.
Můj program se soustředil především na výuku psychologie, geriatrické péče, kulturní rozmanitosti a roli třídních učitelů.
Výuka psychologie byla vedená velmi moderním a dialogickým způsobem – se silným důrazem na sebereflexi, porozumění emocím a praktickém využití poznatků v komunikaci s pacientem. Lekce probíhaly formou diskusí, modelových situací i interaktivních aktivit, které vedly studenty k hlubšímu pochopení lidského chování a vztahů.
Studenti jsou vedeni k empatii, komunikaci a schopnosti reagovat na specifické potřeby starších osob – to vše bylo patrné nejen v obsahu výuky, ale i ve způsobu práce vyučujících.
V oblasti multikulturního ošetřovatelství mě zaujalo, jak škola
přirozeně propojuje odborné znalosti s kulturní citlivostí. Studenti se
během výuky učí reflektovat vlastní postoje, pracovat se stereotypy a
adaptovat péči podle kulturního a náboženského kontextu pacienta. Tyto
hodnoty škola nejen učí, ale sama aktivně žije.
Velkým přínosem pro mě byla možnost poznat systém práce mentorů –
(třídních učitelů), hlavní rolí je podpora studentů, jejich
samostatnosti a zejména zodpovědnosti za své studium a dosažené výsledky.
Inkluze je naprostou samozřejmostí, a to v takové míře, že nelze
postřehnout, že nějaká vůbec probíhá. Vše je velmi přirozené,
nenásilné, respektující možnosti studentů, ale i typ studovaného oboru a
budoucí uplatnění absolventa.
Součástí mé stáže byla i účast na výukové aktivitě, kde se
studenti seznamovali se specifickými profesemi ve zdravotnictví –
asistent patologa, kde na této pozici pracují sestry a také s nemocničním
kaplanem, který mluvil o duchovní péči a etických otázkách v péči
o umírající. Šlo o hluboce lidské a silně inspirativní setkání,
které studentům přiblížilo rozmanitost rolí v rámci zdravotnického
týmu.
V neposlední řadě mě oslovila i celková atmosféra školy – důraz na
ekologické principy, otevřenost vůči inovacím a silné propojení
s komunitou.
Tato stáž byla zaměřena na oblast vzdělávání v oboru ošetřovatelství a poskytla mi cennou příležitost seznámit se s metodami teoretické a praktické výuky v jiném evropském kontextu. Cílem mé stáže bylo nejen rozšířit odborné znalosti, ale také získat nové podněty pro zlepšení pedagogických postupů na naší škole.
Během pětidenní stáže jsem navštívila hodiny zaměřené na odborné předměty, kde jsem mohla sledovat způsoby práce s žáky a metody výuky, které jsou běžné ve švédském vzdělávacím systému. Zvláštní důraz byl kladen na propojení teoretické výuky s praktickým nácvikem, což jsem mohla pozorovat i během návštěvy zařízení, kde studenti vykonávají praktickou část svého studia. Měla jsem možnost sledovat, jak studenti pracují s pacienty a komunikují se zdravotnickým personálem, což mi poskytlo hlubší vhled do propojení teorie a praxe.
Jedním z hlavních témat stáže bylo multikulturní ošetřovatelství, kde jsem se seznámila s přístupy k práci s pacienty z různých kulturních, jazykových a náboženských prostředí. Tento aspekt vzdělávání považuji za velmi důležitý a plánuju ho více integrovat do výuky i na naší škole. Dále jsem se zaměřila na péči o seniory, kde jsem měla možnost pozorovat, jak švédský systém klade důraz na individualitu, důstojnost a autonomii pacientů.
Kromě toho jsem měla příležitost diskutovat o švédském systému závěrečných zkoušek a hodnotícího systému, který se soustředí na rozvoj praktických dovedností, samostatnost studentů a schopnost reflexe. Tento přístup mě inspiroval k přemýšlení o možných inovacích v hodnocení studentů a podpoře jejich profesního růstu na naší škole.
Stáž mi poskytla cenné zkušenosti a podněty, které chci aplikovat ve své pedagogické praxi. Získala jsem nové perspektivy na organizaci a strukturu odborného vzdělávání, zlepšila své analytické schopnosti a interkulturní kompetence, a zároveň rozvinula své komunikační dovednosti. Zároveň mě tato zkušenost motivovala k hledání nových přístupů v oblasti výuky a hodnocení, zejména s ohledem na praktickou přípravu studentů a důraz na jejich samostatnost a odpovědnost v praxi.
Závěrem bychom chtěly vyjádřit upřímné
poděkování všem, kteří se podíleli na organizaci a realizaci této
mobility – kolegům z Björknäsgymnasiet, zástupcům Erasmus+ programu
i celému týmu naší školy. Týden v Bodenu pro nás znamenal nejen
profesní růst, ale i možnost osobně poznat švédský přístup k výuce,
praxi a komunitní péči. Odjížděly jsme inspirovány, obohaceny a
motivovány k dalšímu rozvoji.
Tack så mycket, Boden! Děkujeme! Mgr.Nedbálková a Mgr.Matoušů
Projekt Erasmus+ 2024–1-CZ01-K121-VET-000199365 přinesl ve školním roce 2024/2025 cennou příležitost pro dva učitele všeobecných předmětů naší školy. Odborná stáž se uskutečnila na začátku dubna 2025.
V rámci mobility se dva učitelé všeobecných předmětů zapojili do
programu stínování na střední škole Vammalan Lukio ve finské Sastamale.
Tento intenzivní program trval celkem 5 dnů a během této doby měli
učitelé jedinečnou možnost pozorovat finský vzdělávací systém v praxi,
seznámit se s inovativními výukovými metodami a digitálními nástroji
využívanými ve finském školství. Stáž ve Vammalan Lukio představovala
výjimečnou příležitost pro učitele proniknout do hloubky finského
vzdělávacího systému, který je celosvětově uznáván pro svou vysokou
efektivitu a kvalitu. Během svého pobytu se účastníci stáže seznámili
s každodenní výukou a pedagogickými postupy. Měli možnost pozorovat a
diskutovat s finskými kolegy o různých přístupech ke vzdělávání,
metodách hodnocení a využívání moderních technologií ve výuce.
Pedagogický sbor finské školy byl mimořádně vstřícný a ochotný sdílet své zkušenosti. Hlavním cílem bylo získat nové pohledy a praktické zkušenosti, které by mohli později implementovat do svých výukových aktivit. Stáž přinesla učitelům cenné zkušenosti a podnítila rozvoj jejich profesních dovedností. Získali hlubší znalosti o finském vzdělávacím systému a inovativních metodách výuky, což jim umožňuje významně obohatit své teoretické i praktické výukové aktivity. Zkušenosti získané během stáže se staly hodnotným zdrojem inspirace, který mohou předat svým žákům.
Projekt Erasmus+ opět prokázal, že mezinárodní mobility jsou nenahraditelným nástrojem pro profesní rozvoj pedagogických pracovníků. Získané zahraniční zkušenosti, nové metodické postupy a inovativní přístupy významně přispívají ke zkvalitnění vzdělávacího procesu. Žáci, jako koneční příjemci těchto benefitů, tak získávají kvalitnější přípravu odpovídající současným požadavkům a budoucím výzvám na globálním trhu práce. Realizace podobných projektů je proto nezbytnou součástí moderního vzdělávacího systému orientovaného na kvalitu a konkurenceschopnost absolventů.
Mgr. Kozmík a Mgr. Dvořáčková
Po dlouhé a pečlivé přípravě na stáž
jsme dne 3. 11. 2024 vyrazily z nádraží Otrokovice směr Barcelona.
V Břeclavi jsme přestoupily na vlak do Vídně a z HBF Vídeň jsme dorazily
na Letiště Schwechat, které se nachází asi 30 km od Vídně. Tady
probíhalo vše bez problémů až na zpoždění letu kvůli bouři nad
Barcelonou. Po příletu na letiště El Prat a přepravě taxíky na
ubytování do naší rezidence jsme mohly konečně jít spát. Cesta trvala
velmi dlouho a byly jsme značně unavené. Měly jsme dvoulůžkové nebo
třílůžkové pokoje a jídlo jsme si zařizovaly samy, takže za 3 týdny se
z nás staly i kuchařky. K dispozici jsme měly kuchyň a ledničku jen pro
naši skupinku. Samozřejmě jsme ochutnaly i místní kuchyni, například
paellu, churros, mořské plody a spoustu jiného dobrého jídla. Navštívily
jsme i místní trhy ve vyhlášené lokalitě La Rambla, což je hlavní a
velmi rušná třída v centru města.
Barcelona je hlavní město Katalánska a druhé největší město Španělska.
Má opravdu co nabídnout. Můžete zde navštívit spoustu krásných památek,
jako je světoznámá Sagrada Familia nebo se jen tak proplétat uličkami
Gotické čtvrti, obdivovat architekturu Gaudího. Po dobu naší stáže nám
byli k dispozici naši česky mluvící delegáti Michaela a Martin Kondrysovi,
kteří nám ukázali i nemocnici Sant Pau, zapsanou na seznamu UNESCO.
Během našeho pobytu v Barceloně jsme tedy
objevovaly vše, co toto město nabízí. Navštívily jsme zmíněné památky
a celou řadu dalších, chodily odpočívat na pláž Barceloneta a do parku
Ciutadella. Jedno odpoledne jsme se vydaly i na Tibidabo, které nám ukázalo
celou Barcelonu jako dlani. Nezapomenutelná byla i návštěva akvária nebo
vánoční vesničky, kterou moc doporučujeme. Někdy jsme jen tak lenošily
u televize, společně vařily nebo připravovaly výstupy ze stáže. Celkově
jsme se snažily volný čas využít na maximum i během týdne. Barcelona je
plná skvělých možností a my na ni dlouho nezapomeneme.
V prvním domově, kde pracovaly Kačka, Elenka, Lucka, Anet, Verča a Aďa,
jsme pečovaly zejména o pacienty s demencí. Střídaly jsme se ve dvou
směnách, a to ranní 8:00 až 14:30 a odpolední 13:30 až 20:00. Náplní
naší práce byla převážně základní ošetřovatelská péče:
hygienická péče, péče o lůžko, prostředí klientů, podávání jídla,
pitný režim, péče o kůži, vyprazdňování, polohování, podávání
léků. Měly jsme připravené i aktivizace pro seniory. Když se zadařilo,
viděly jsme měření fyziologických funkcí a podávání léků
parenterálně. Průměrný den v zařízení vypadal asi
takto: ranní hygiena, snídaně, dopolední hygiena, dopolední rehabilitace a
společný program pro klienty, oběd, odpolední hygiena, odpolední program
klientů, večeře, hygiena a ukládání ke spánku. Velice mile nás
překvapilo, s jakou láskou a precizností zde pečoval katalánský personál
o klienty. Čas a elán, který věnovali klientům a přípravě kvalitního
programu, v českých domovech opravdu neuvidíte.
To jsme právě mohly posoudit zejména na odpoledních směnách při
aktivizačních cvičeních. Na programu bylo vše, co vás napadne – tance,
zpěv, procházky, hry na trénink paměti, ale třeba i bowling. Přístup a
vztahy mezi klienty a personálem byl velice blízký, dalo by se říci až
rodinný. Běžná oslovení zahrnovala zdrobněliny jako drahoušku, miláčku
a lásko.
Personál k nám byl velice milý a ochotný. Byl nám oporou při
začleňování se do kolektivu, aktivit domova a osvojování si jazyků
španělštiny a katalánštiny, která byla nedílnou součástí našeho
pobytu. Pokud se ptáte, jaký je mezi nimi rozdíl, bohužel nevíme, ale snaha
se snad počítá.
Jednou z největších výzev byla právě jazyková bariéra. Většina
místních obyvatel anglicky příliš nehovoří a my, přestože jsme se
pilně připravovaly, tak jsme španělštinu ovládaly jen ve velmi základní
podobě. Počátky byly mírně řečeno frustrující. Běžné situace se
stávaly komplikovanými, když jsme se snažili domluvit s někým, kdo
anglicky mluvil asi tak jako my španělsky. Vděčné jsme tak byly za
kohokoli, kdo nám alespoň trošku rozuměl. Ovšem i tato jazyková zkouška
v praxi byla nakonec velkým přínosem. V zařízeních nám naštěstí
personál nejen ochotně pomáhal, ale zároveň se snažil mluvit pomalu a
jasně, což bylo prospěšné pro naší španělštinu.
Chodily jsme na ranní a odpolední směny. Pracovní doba ráno trvala od
8:30 do 15:00 a odpoledne od 13:30 do 20:00. Cesta z ubytování nám autobusem
bez přestupu trvala asi třicet minut. Zařízení mělo 9 pater, z toho
2 podzemní, kde se nacházela aktivizační místnost, jídelna, kuchyň,
bazén, kadeřnictví, prádelna a několik pokojů pro klienty. Recepce,
sesterna a kancelář ředitelky byly umístěny v přízemí, ve vyšších
patrech byli ubytováni klienti. Dále se na patrech nacházela jídelna, která
sloužila zároveň jako aktivizační místnost pro klienty, kteří by
nezvládli chůzi do hlavní jídelny. Na praxi jsme dělali většinou odborné
výkony, protože jsme byly přiděleny k sestrám, a to například
ošetřování chronických ran, aplikace léků do očí, nosu, dýchacích
cest, na kůži, měření glykémie. Připravovaly jsme léky na jednotlivé
dny a pro jednotlivá patra. Klienti byli velmi milí, přátelští a snažili
se naučit i pár jednoduchých slov česky. S personálem jsme měly obdobně
výborné zkušenosti jako skupinka v domově číslo 1.
K dnešnímu dni vám můžeme s jistotou říci, že Barcelona v nás zanechala hluboký dojem a zkušenosti jak v rovině profesní, tak osobní. Pokud se rozhodujete, zda se přihlásit na stáž Erasmus+, přičemž se bojíte jazykové bariéry či neznámého prostředí, věřte nám, že každý krok mimo komfortní zónu přináší něco hodnotného. Samy jsme poznaly, že s úsměvem na rtech, vzájemnou podporou, otevřeným srdcem a myslí není překážky, kterou bychom nezvládly. Tak naposled, adiòs Španělsko! ❤️
Za výpravu Erasmus+ všem děkují: Tereza Váňová, Olejníková Adéla,
Kateřina Kolářová, Elen Pohanková, Veronika Boťová, Aneta Kobzáňová,
Lucie Mišurcová, Natálie Dolanová, Kateřina Skovajsová, Veronika
Gregorová